Jak se pozná prasklý kořen zubu? Příznaky, diagnostika a co dělat

Rizikový test pro prasklý kořen zubu

Poznámka

Tento test vám pomůže odhadnout, zda máte vyšší riziko prasklého kořene zubu. Je důležité si uvědomit, že test nahrazuje nevyhnutelnou zubní prohlídku. Pokud máte bolesti nebo podezření na prasklý kořen, kontaktujte zubního lékaře.

Prasklý kořen zubu je jedna z nejvíce přehlížených, ale nejbolestivějších zubních problémů. Mnoho lidí si myslí, že když nečouhá bolest, zub je v pořádku. Ale když se trhliny rozšíří pod dásňovou částí, může dojít k nevratnému poškození - a to bez viditelných známek na povrchu. Prasklý kořen není jen o zubní sklovine. Je to skrytý problém, který se projevuje postupně a často až tehdy, když je příliš pozdě na jednoduché řešení.

Co je vlastně prasklý kořen zubu?

Prasklý kořen zubu je trhlina, která sahá od korunky zubu až do jeho kořene - často skrz zubní sklovinu, dentin a dokonce až do pulpy. Nejčastěji vzniká u zubů, které už byly léčeny (například po kořenové léčbě), nebo u těch, které trpěly dlouhodobým stlačováním, bruxismem nebo velkými plomby. Tyto zuby jsou oslabené a snášejí zátěž horší než zdravé zuby. Trhlina se může objevit i po jediné silné nárazu - třeba při kousnutí do tvrdého oříšku nebo když náhle zatlačíte na zub při zubním zákroku.

Co je špatné na prasklině v kořeni? Že se nevidí. Na rentgenovém snímku se často neukáže, pokud není dostatečně široká. A když už se ukáže, je často pozdě. Bakterie pronikají do trhliny, infikují kořenovou kanálek a způsobují zánět, který se projevuje jako chronická bolest nebo absces.

Jaké příznaky naznačují prasklý kořen?

Nejčastější příznak je lokální, přerušovaná bolest, která přichází při kousnutí a zaniká, když zatlačení přestane. Někteří pacienti říkají: „Když kousnu na ten zub, zatřepá to, ale když přestanu, je všechno v pořádku.“ To je klasický signál. Bolest není stálá - je reakcí na tlak, který roztahuje trhlinu a dráždí nervy uvnitř.

Další příznaky:

  • Citlivost na teplotu - zvláště na studené potraviny, ale ne vždy
  • Zánět dásně kolem jednoho zubu - může být mírný, ale trvá déle než týden
  • Chutnání krev nebo hnisu ve vústech - znamení infekce v kořeni
  • Zvýšená citlivost na pohyb zubu - když ho lehce zatlačíte prstem, cítíte, že se hýbe
  • Opuch v oblasti dásně nad zubem - často se objeví najednou, jako „zánět“

Na rozdíl od klasického zubního kazu, kde bolest přichází sama od sebe, prasklý kořen se projevuje jen při aktivitě - kousnutí, žvýkání, dokonce i při nárazu při řeči.

Proč to není vidět na rentgenu?

Standardní panoramatický nebo periapikální rentgen je špatný nástroj na detekci prasklin v kořeni. Trhlina je často jen několik mikrometrů široká - menší než rozlišení rentgenového filmu. I moderní digitální rentgeny mohou trhlinu přehlédnout, pokud není v ideální rovině.

Nejlepší metoda je zubní mikroskop - nástroj, který zvětšuje zub až 25krát. Dentisté s mikroskopem vidí jemné trhliny jako tenké čáry, které se projevují jako tmavé pruhy v zubní sklovine nebo u kořene. Kromě toho se používá zvuková diagnostika: když zubní lékař lehce zaklepe na zub (percusní test), prasklý kořen vydá jiný zvuk než zdravý - hlubší, „přerušovaný“ tón.

Existuje i test s zbarvujícími barvami - speciální barvivo se aplikuje na zub a proniká do trhliny. Po očistění se barva zůstane v trhlině a lékař ji vidí jako tmavou čáru. Tato metoda není všude dostupná, ale v specializovaných klinikách se používá často.

Zub prasklý pod tlakem, s bakteriemi pronikajícími do trhliny.

Kdo má největší riziko?

Některé skupiny lidí jsou více ohroženy:

  • Osoby s kořenovou léčbou - zub po léčbě je sušší a křehčejší
  • Lidé s bruxismem (zubní škrábání nebo stlačování)
  • Ti, kdo mají velké plomby - zvláště amalgamové nebo kompozitní, které nahrazují více než 50 % zubu
  • Osoby nad 40 let - zubní sklovina s věkem ztrácí pružnost
  • Osoby, které často jedí tvrdé potraviny - oříšky, led, kosti, sušenky

Prasklý kořen se neobjeví náhle. Je to proces, který trvá měsíce nebo roky. První trhlina je jen tenká čára - ale každé kousnutí ji trochu rozšiřuje. Až se dostane do kořene, začne infekce. A když se infekce rozšíří do kosti, je zub ztracen.

Co se dělá, když se prasklý kořen potvrdí?

Možnosti jsou omezené - a většinou nejsou příjemné.

1. Záchranová léčba - pokud je trhlina ještě v horní části kořene a nezasáhla zubní nerv, může lékař zkusit zubní kryt (korunku) nebo kompozitní výplň s výztuží. Toto funguje jen u velmi malých trhlin, které nepronikly do pulpy. Šance na úspěch je 30-40 %.

2. Kořenová léčba + korunka - pokud je nerv infikovaný, musí být odstraněn. Ale i po této léčbě zůstává zub křehký. A pokud je trhlina hluboká, může se stát, že infekce zůstane - a zub bude bolet i po léčbě. V takovém případě je opakovaná kořenová léčba neúčinná.

3. Extrakce - to je nejčastější výsledek. Pokud trhlina sahá až ke spodku kořene nebo pokud je zub již infikovaný a nejde ho zachránit, jediná možnost je zub vyndat. Některé kliniky nabízejí kořenovou rezekci - odstranění jen části kořene - ale to funguje jen u zubů s více kořeny (např. moláry) a jen pokud je trhlina omezená.

Neexistuje žádná záruka, že prasklý kořen lze zachránit. Většina zubů s prokázaným prasklým kořenem skončí v koši na odpad.

Co můžete dělat, abyste tomu předcházeli?

Prevence je jediný skutečně účinný způsob.

  • Používejte noční štít - pokud škrábate zuby, je to největší riziko. Noční štít (okluzní štít) zabraňuje přetěžování zubů a zabraňuje vzniku trhlin.
  • Vyhněte se tvrdým potravinám - nekousněte do oříšků, kostí, ledových kostek nebo pečiva s tvrdými vločkami. Pokud to musíte, použijte oba zuby najednou - ne jen jeden.
  • Pravidelně se vyšetřujte - každých 6 měsíců. Dentista s mikroskopem může vidět první trhliny, když ještě lze zákrok provést.
  • Neodkládejte plomby - když máte velkou díru, zub se ztrácí. Nečekáte, až bude bolet. Čím větší plomba, tím větší riziko.
  • Zvažte korunku po kořenové léčbě - zub bez korunky po léčbě má 80 % riziko prasknutí během 5 let.
Skrytá infekce šířící se z prasklého kořene do čelisti.

Co dělat, když už to bolí?

Nečekáte na příští návštěvu. Pokud máte bolest při kousnutí, která trvá déle než 3 dny, jděte k zubnímu lékaři. Neříkejte si: „To už se to přejde.“

Do té doby:

  • Nežvýkejte na tom zubu
  • Používejte studené obklady na tvář - to zmenší zánět
  • Nejedzte příliš horké nebo studené potraviny
  • Nepoužívejte silné ústní vody s alkoholem - mohou zhoršit podráždění

Nikdy nekladejte aspirin nebo jiné léky přímo na dásen - může to způsobit spálení tkáně. Užívejte je pouze ústy, podle návodu.

Co se stane, když to necháte být?

Prasklý kořen se nezahojí. Neexistuje žádný domácí postup, který by ho opravil. Pokud ho necháte být:

  • Infekce se šíří do kosti kolem zubu
  • Vzniká absces - hnisový vřed v dásni
  • Kost se začne rozpadat - což může ovlivnit sousední zuby
  • Infekce se může dostat do krevního oběhu - v extrémních případech to může ohrozit celkové zdraví

Některé studie ukazují, že pacienti s nelečeným prasklým kořenem mají až 3x vyšší riziko systémového zánětu než ti, kteří problém vyřešili včas.

Je prasklý kořen nebezpečný?

Ano. Ne proto, že by byl hned životně ohrožující - ale protože se často přehlíží. Lidé si myslí, že když nebolejí, je všechno v pořádku. Ale prasklý kořen je jako špatný most - nevidíte, že se pod ním rozpadá základ. Až když se zřítí, je pozdě.

Nejhorší je, že mnoho zubních lékařů v malých klinikách nevlastní mikroskop. A bez něj je prasklý kořen téměř nemožné detekovat. Proto je důležité vybírat zubního lékaře, který používá moderní diagnostiku - a ne jen rentgen a zrcátko.

Prasklý kořen není záležitost „jednoho zubu“. Je to signál, že celá vaše ústní dutina je pod přetížením. A to je ten okamžik, kdy je čas změnit zvyky - a ne jen léčit zub.