Jaký je vliv cukru na mezizubní kaz? Vše, co potřebujete vědět

Cukr není jenom příčinou sladké chuťové zkušenosti. Je to jeden z hlavních původců mezizubního kazu - problému, který postihuje tři z pěti dospělých v České republice, podle dat z Národního ústavu zdraví. A přesto mnoho lidí pořád přemýšlí, zda je to jenom otázka „příliš mnoho bonbónů“ nebo zda se to týká jen dětí. Pravda je jednoduchá: cukr nezničí zuby přímo. Ale vytváří podmínky, které způsobí, že bakterie ve vaší ústní dutině začnou ničit vaše zuby zevnitř - přesně tam, kde je těžké je vidět i čistit: mezi zuby.

Co je mezizubní kaz a proč je to tak špatné?

Mezizubní kaz začíná tam, kde štěteček nepronikne. Mezi zuby je prostor, kde se hromadí zbytky jídla, zejména cukrů a škrobu. Tam se usazují bakterie - především Streptococcus mutans. Tyto bakterie se živí cukrem a přeměňují ho na kyselinu. Tato kyselina pak pomalu rozežírá sklovinku - nejtvrdší část zubu. Když se to děje mezi zuby, nevidíte to. Nevidíte černou skvrnu, nevnímáte bolest. Až když se kaz rozšíří dostatečně, začnou se objevovat citlivost, bolest při žvýkání nebo dokonce infekce.

Mezizubní kaz je jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé v dospělosti ztrácejí zuby. A není to jen o „špatné hygieně“. I lidé, kteří si čistí zuby dvakrát denně, mohou mít mezizubní kaz - pokud nečistí mezery mezi zuby a zároveň konzumují časté množství cukru.

Proč právě cukr?

Cukr není jenom těsto, cukr je i v chlebu, v jogurtu, v omáčkách, v nápojích a dokonce v „zdravých“ snackech. Každýkrát, když sníte něco sladkého, bakterie ve vašich ústech dostanou nový „palivo“. Tyto bakterie nečekají, až se vám vyčistí zuby. Už za 20 minut po konzumaci cukru začnou produkovat kyselinu. A pokud to opakujete pětkrát denně - třeba s obědem, svačinou, odpoledním nápojem, večeří a večerní sladkostí - vaše zuby nemají čas se „zotavit“.

Když se kyselina vytvoří, pH v ústech klesne pod 5,5. To je hranice, kdy začíná rozežírání sklovinky. A pokud je pH nízké déle než 30 minut, zubní sklovinka začíná ztrácet minerály. Výsledek? Slabší zub, který je snadněji zranitelný pro kaz.

Co je horší: cukr v pečivu nebo v nápojích?

Největší hrozba není čokoláda, ale tekutý cukr. Představte si: půl litru limonády obsahuje přibližně 50 gramů cukru - to je přesně 10 kostek cukru. A co je horší? Ten cukr se nejenom hromadí na zubech, ale celý den postupně proudí mezi zuby, zatímco piješ. To znamená, že vaše zuby jsou vystaveny kyselině po celou dobu, kdy piješ. To je důvod, proč lidé, kteří piji časté sladké nápoje, mají mezizubní kaz i při dobré hygieně.

Naopak pečivo - třeba čokoládový dort - je sladké, ale jednou se to sní. Cukr tam zůstane na povrchu, a pokud si hned po jídle očistíte zuby, šance na kaz je nižší. Ale když piješ sladký nápoj celý den - třeba odpolední kávu s cukrem, odpočinkový limonádový nápoj, večerní čaj s medem - to je jiná hra. Každý kousek cukru je nový výbuch kyseliny.

Co dělat, abyste se vyhnuli mezizubnímu kazům?

• Čistěte mezery mezi zuby každý den - štěteček nestačí. Používejte zubní nit nebo mezizubní kartáček. To je jediný způsob, jak odstranit zbytky jídla a bakterie z těchto úzkých prostorů. A nečekejte, až vás to bolí. Čistěte to pravidelně, jako si čistíte zuby.
• Snížte frekvenci příjmu cukru - nejde o to, kolik sníte, ale jak často. Dva sladké nápoje denně jsou horší než jeden velký dort týdně. Přemýšlejte o tom, jak často „přidáváte“ cukr do svého dne.
• Pijte vodu po jídle - voda pomáhá vypláchnout zbytky cukru a zvýšit pH v ústech. Pokud nemůžete si hned po jídle čistit zuby, vypijte sklenici vody.
• Používejte zubní pastu s fluoridem - fluorid pomáhá zubní sklovince se „zotavit“ po útoku kyseliny. Nejde o to, že fluorid „zastaví“ kaz, ale že ho zpomalí a zubu umožní obnovit minerály.
• Navštěvujte zubního lékaře každých 6-12 měsíců - mezizubní kaz je těžký detekovat bez rentgenového snímku. Zubař vám může ukázat, kde máte riziko, a navrhnout, jak si lépe čistit mezery.

Je možné mít mezizubní kaz i bez cukru?

Ano, ale je to vzácné. Bakterie potřebují nějaký zdroj sacharidů. Pokud jíte jenom zeleninu, maso a ovoce, stále tam je přirozený cukr - fruktóza a glukóza. Ale tyto cukry jsou v přírodní formě, doprovázené vlákninou a vodou, které zpomalují jejich účinek. A pokud se nečistíte, i přirozený cukr může způsobit kaz. Ale pokud se vyhnete přidanému cukru - ten, který se přidává do jídel a nápojů - snížíte riziko mezizubního kazu o 60-70 %, podle studie z Journal of Dental Research.

Co je „skrytý cukr“ a jak ho poznat?

Skrytý cukr je ten, který nečekáte. Například:

• 100 g jogurtu s ovocem - obsahuje 12-15 g cukru (tři až čtyři kostky)
• 1 šálek kávy s cukrem a mlékem - 6-8 g cukru
• 1 balíček „zdravého“ granoly - 15-20 g cukru
• 1 sklenice rajčatové omáčky - 4-6 g cukru

Podívejte se na etiketu. Pokud je cukr (nebo fruktóza, glukóza, sacharóza, med, černá melasa, karamel) mezi prvními třemi složkami, je to zdroj rizika. Nejde o to, že to je „špatné“. Ale pokud to konzumujete často a nečistíte mezery, riziko kazu roste.

Co dělat, když už máte mezizubní kaz?

Nečekáte, až vás to bolí. Pokud máte citlivost mezi zuby, bolest při žvýkání nebo červené, krvácející dásně, jde o varovný signál. Zubař může pomocí rentgenového snímku určit, jak hluboký je kaz. Pokud je ještě malý, může se zastavit - pokud změníte stravu a hygienu. Pokud je hluboký, bude potřeba plomba nebo dokonce kořenové ošetření.

Nikdy nezatíhejte mezizubní kaz. Když se rozšíří do dásně, může způsobit ztrátu zubu. A když se rozšíří do sousedního zubu, může se stát, že budete potřebovat dvě plomby místo jedné.

Je možné mezizubní kaz úplně vyhnout?

Ano - ale jenom pokud kombinujete tři věci: správnou hygienu, omezení cukru a pravidelné návštěvy zubního lékaře. Neexistuje „zázračná pasta“ nebo „zázračný nápoj“. Je to o každodenních návykách. Když se naučíte čistit mezery mezi zuby jako součást večerního rituálu, když přestanete pít sladké nápoje jako „náhradu vody“ a když se necháte zkontrolovat každý rok, mezizubní kaz už nebude vaší hrozbou.

Zuby nejsou jen „nástroje pro žvýkání“. Jsou to část vašeho celkového zdraví. A kaz mezi zuby není jen „malý problém“. Je to první známka, že vaše tělo potřebuje změnu - ve stravě, v návycích, v péči o sebe.